Na narození miminka se většina z nás těší. Představujeme si, jak naše miminko nakojíme, přebalíme a následně bude spinkat v postýlce/košíku. Bude se sladce usmívat a my se budeme rozplývat nad jeho roztomilostí. Ano některá miminka to tak mají, ale je spousta miminek, která sama spát nebudou, jsou náročnější a uplakanější. To je naprosto normální a právě v tomto článku se podíváme proč tomu tak je, jak z Vašeho miminka udělat spokojenější bytost a ulehčit si společné nejen první 3 měsíce.
Všichni víme, že miminka neumí mluvit (nebo alespoň ne tak, jak mezi s sebou mluvíme my). Jenže i miminko vás potřebuje nějakým způsobem přivolat a sdělit vám, že něco potřebuje. A přesně k tomu používá miminko pláč. Plač je tak silný, že vás rozhodně nenechá v klidu. Naopak kvůli jeho intenzitě začnete velmi rychle řešit jeho příčinu. Pláč je pro miminko ideální komunikační prostředek (myslím, že už nikdy později člověk nedokáže nikoho dalšího takto efektivně přivolat a zaujmout jeho pozornost).
Naše miminka se rodí velmi nezralá, neumějí běhat, usmívat se, otáčet se ani si hrát. K těmto dovednostem ho čeká ještě dlouhá cesta. První 3 měsíce se miminko bude převážně kojit a spát. Po těchto měsících se miminko začne usmívat, broukat si, začínají na nás více reagovat a pomaličku si hrát. Tyto 3 měsíce by se daly nazvat čtvrtým trimestrem. Úplně ideální by bylo, kdyby tyto 3 měsíce strávilo ještě u nás v bříšku a narodilo se tedy již s těmito schopnostmi. Jenže příroda moc dobře věděla, že takto velká miminka by naše těla nebyla schopná porodit a proto se rodí o 3 měsíce dříve. Tímto se dostáváme k tomu, že jim chybí 4. trimestr. V tomto poporodním období je naším úkolem zajistit miminku prostředí co nejvíce podobné děloze. Pomocí nápodoby dělohy (prostředí, na které byly zvyklá) miminka dokážete jednoduše uklidnit. Abyste tohle mohli udělat, zamyslete se nad tím, jak to vlastně v děloze vypadalo. Co miminka v bříšku viděla, slyšela, cítila a zažívala? Placenta jim zajišťovala nonstop přísun jídla, kyslíku a energie, nacházela se v měkkém a teplém prostředí, byla v neustálém pohybu a kolem stále něco hučelo. Tohle vše miminka v bříšku uklidňuje.
Co tedy miminko po porodu potřebuje? Minimálně v prvních 3 měsících je žádoucí našemu miminku zajistit alespoň částečně to, na co je zvyklé z dělohy. S tím vám pomůžou následující body:
1) ohraničený prostor,
2) dotek na bříšku/boku,
3) hlasitý bílý šum,
4) rytmický houpavý pohyb,
5) sání.
Ohraničený prostor
V děloze bylo dítě v těsném ohraničeném prostoru, který mu jasně určoval, kde končí jeho tělo. Po porodu se dostane do obřího prostoru, kde pro něj není žádné ohraničení a z toho je dítě zmatené. Díky tomu, že bylo v děloze v těsném prostoru, tak bylo jeho tělíčko v neustálém kontaktu s vámi. Kůže je největší lidský orgán a dotyk má uklidňující účinky. Určitě máte také rádi, když se vás někdo dotýká a hladí vás.
Pomocí těsného „zavinutí“ je miminko opět obklopeno něčím, co ohraničuje konec jeho tělíčka a je jemně laskáno. Miminko díky tomuto „zavinutí“ nebude moci mávat ručičkami, což by mohlo způsobit leknutí nebo nechtěné bouchnutí se. Tyto dvě situace navíc můžou u dítěte spustit Moorův úlekový reflex, což by miminko mohlo rozrušit a rozplakat. Miminko se možná bude ze začátku „zavinutí“ bránit, ale jakmile zařadíte další kroky (kojení, procházka, pohupování se, zpívání atd.), tak se spokojené schoulí k vám na hrudník.
Nejlepší způsob, jak miminko zavinout je navázat si jej do šátku na nošení dětí nebo ergonomického nosítka (vybírejte ty, která jsou vhodná od narození). Pomocí nošení naplníte i další potřeby vašeho miminka.
Dotek na bříšku/boku
Když miminko leží samo a ještě k tomu na zádech, může mít strach z toho, že volně padá. To mu na klidu a pohodě rozhodně nepřidá. Mnohem lepší je, když miminko cítí „podložku“ na bříšku nebo alespoň boku. Tato poloha dítěti navíc připomíná polohu, ve které se nacházelo, když bylo v děloze. Tzv. embryonální poloha (miminko má nahrbená zádíčka a skrčené nožky mnohdy přitisknuté k bříšku) také spouští utišující reflex.
Jak tento uklidňující dotek miminku zajistit? Můžete sedět nebo polosedět na gauči/posteli (nezapoměňte si sebou vzít občertvení a zábavu) a miminko si položit na hrudník nebo si miminko navázat do šátku/ergonomického nosítka. V obou případech miminko navíc slyší tlukot vašeho srdce (bílý šum), které má tak rádo. Poloha na bříšku navíc zabraňuje, aby miminko začalo mávat ručičkami a nechtěně tak spustilo Moorův úlekový reflex.
Hlasitý bílý šum
Spousta rodičů si myslí, že se kolem miminka musí chodit po špičkách. Když miminko usne, začínají šeptat, aby jej náhodou nevzbudili. Možná i z tohoto důvodu většina rodičů chystá svým dětem samostatné pokojíčky ještě před porodem. Myslí si, že je vhodné, aby mělo miminko svůj klid a nikdo jej nerušil. Jenže po tomhle miminko po porodu netouží. Nejsou zvyklá na ticho a klid. Jak jsem již psala, v děloze byl opravdu hluk, krev, která proudí tepnami je hlasitější než vysavač.
A co tedy bude vašemu miminku dělat dobře? Miminku můžete zpívat nebo mu pouštět hudbu. Když si jej navážete do šátku/ergonomického nosítka, bude s vámi také nadšeně sekat trávu, vysávat a vařit s puštěnou digestoří (kvůli bezpečnosti doporučuji mít miminko navázáno na zádech). Také se mu bude líbit hluk puštěné myčky nebo napouštějící se vody. S největší pravděpodobností bude také rádo jezdit autem. Pomoci vám může také vydávání ostrého hlasitého zvuku ššš. Miminka většinou krásně spí i v hlučné společnosti.
Pokud si chcete představit, co zhruba slyší miminko v děloze, běžte do vany a ponořte hlavu pod vodu v blízkosti napouštějící se vody. Tak něco podobného slyší miminko po celou dobu v děloze. Proto je pro ně ticho nepřirozené a nejspíš v tichém prostředí nebudou spokojená.
Rytmický houpavý pohyb
Když byla miminka u nás v břiše, byla neustále v pohybu. To je spolehlivě uklidňovalo a uspávalo. Všimly jste si, že vás nejvíce začaly kopat, když jste si zrovna lehla a chtěla odpočívat nebo spát? I po porodu mají miminka houpavý pohyb ráda. Přiznejme si, že i spoustu dospělých uspává houpání v houpačce/houpací sítí nebo jízda autem/vlakem. Můžou za to právě rytmické houpavé pohyby, které tolik napodobují pobyt v děloze. V uších spouští tento pohyb „pohybová čidla“ ty spouští utišující reflex.
Ve většině tradičních kultur jsou děti nošeny celé dny , neboť položení dítěte se nepovažuje za bezpečné ani přirozené. V některých kulturách je miminko opravdu nošeno celý čtvrtý trimestr a až po jeho skončení je proveden rituál, kdy se miminko poprvé dotkne země. V nošení se zde střídá matka, babičky, tety, sourozenci, ale i ostatní ženy z kmene. Pokud je dítě ve výjimečném případě potřeba odložit, je položeno do houpací sítě, kde je opět v pohybu.
Tady vám může pomoci velký gymnastický míč a nebo opět šátek/ergonomické nosítko. Navažte si vy, nebo váš partner miminko a vyrazte se projít do přírody, miminko se krásně prospí a vy si vyčistíte hlavu. Pomocí nošení miminko uklidňujete nejen pohybem, ale také teplem, dotykem, zvukem a vaší vůní. Mnohdy pomůže vzít si dítě jen do náruče, jen málokdo vydrží při chování miminka v klidu. Většina z nás začne přenášet váhu ze strany na stranu, hladit a poklepávat miminko po zádech nebo zadečku atd., což je od nehybné postýlky docela rozdíl. Dále můžete s dítětem tancovat, houpat jej v houpací síti nebo hacce. I zde pomáhá jízda v autě.
Sání
Miminka dále samozřejmě milují sání. Sání působí na jeho nervovou soustavu, spouští utišující reflex a zahání hlad. Dále v mozku uvolňuje chemické látky, které vyvolávají vysoký stupeň uvolnění. Sání miminku pomáhá uklidnit se, uvolnit se a usnout.
Tuto jeho potřebu naplníte úplně nejpřirozeněji a nejjednodušeji kojením.
V dřívějších dobách záviselo přežití miminka na umění sát, sací reflex miminka procvičují už v děloze a rodí se s ním. Jsou miminka, která chtějí sát pouze na krmení, Mnoho miminek chce ale sát i „jen tak“, i v tomto případě je vhodné miminku prs nabídnout a vyslyšet a naplnit jeho potřeby. Sání snižuje stres a i tzv. nenurativní sání (miminko nejí, „jen“ se u prsa uklidňuje a dudlá) je pro miminka prospěšné. Kojení v mozku uvolňuje chemické látky, které snižují bolest, toho můžete využít při očkování, odběrech krve, ale i později při různých pádech a odřeninách. Vědci také zjistili, že časté sání má za důsledek nižší výskyt SIDS, pomáhá také nedonošeným dětem, kteří díky častému sání rychleji přibývají na váze. Kojení/sání miminkům také velmi dobře pomáhá usnout. Miminka se na vašem prsu nestanou závislá (i když to tak někdy může někomu připadat) a i ti největší prsomilové se jednou přestanou chtít kojit.
Pár řádků na závěr
Věřte mi, že své miminko láskou a péčí nerozmazlíte. Naopak, díky tomu, že byly jeho potřeby vyslyšeny a naplněny, se z vašeho miminka stane samostatnější a sebevědomější člověk. Lidé, na jejichž potřeby byl v dětství brán zřetel, bývají klidnější a vyrovnanější. Pomocí vaší péče získávají důvěru nejen ve vás, ale později i v okolní svět. Navíc řekněme si narovinu, že i pokud budete vaše miminko nosit a kojit 10 nebo 16 hodin denně, pořád je to mnohem méně, než bylo zvyklé z dělohy, tam mělo tuto péči 24 hodin denně.
Nejšťastnější děti a děti, které nejméně pláčou, jsou ty, které tráví dlouhé hodiny v náruči své matky a jsou kojeny podle potřeby. Tomuhle pomáhá také společný spánek (dříve než začne miminko plakat, přisaje se k prsu a opět se uklidní).
Lidská náruč a prs ženy zde jsou odnepaměti. Všechny další „vychytávky“ (dudlíky, lahvičky, postýlky, kolébky,…) přišly až o mnoho let později a nic z toho lidský kontakt a lásku nenahradí.
Co tedy můžete dělat, aby vaše miminko plakalo co nejméně? Chovejte jej a mazlete se s ním. Noste jej v šátku/ergonomickém nosítku, kojte jej na požádání a reagujte na jeho potřeby.
Několik dalších tipů, co mají miminka ráda:
- teplou koupel (ideálně s maminkou nebo tatínkem, aby nebyla ve vaničce sama),
- baby masáže.
